Panická ataka a záchvat úzkosti

Pokud trpíte psychickými problémy, je dost možné, že vás záchvat nebo ataka potká. Není to příjemné, ale dá se to zvládnout. 


Příznaky ataky nebo záchvatu bývají:
  • Hrozné myšlenky, katastrofické  scénáře v hlavě, obrovský pocit strachu a nejistoty
  • Bušení srdce
  • Zrychlené dýchání
  • Třes
  • Závratě, nevolnost
  • Mžitky
  •  Bolest ve svalech, svalová tenze, křeč

Každý jsme ale jiný a nemusí se to u nás projevovat stejně a rozhodně se neprojeví úplně všechny příznaky. Pokud vás ataka nebo záchvat potká, obecně se radí hlavně uklidnit a zpomalit dech. Nádech a 3 vteřiny a výdech opět na 3 vteřiny. Být nejlépe na čerstvém vzduchu nebo alespoň otevřít okno. Být nejlépe ve stojenebo v sedě, aby se dýchalo co nejlépe.  Zaměstnat hlavu nějakými jinými myšlenkami. Můžete počítat auta, knihy, cvakat si propiskou, představovat si něco příjemného- cokoliv. Radí se postupně stahovat a uvolňovat svaly v těle. Tím zaměstnáte mysl a zároveň budete uvolňovat tělo. Pít vodu po douškách. Čím studenější, tím lepší.

Toto jsou jen některé rady, které mohou pomoci. Taky jsem si několik záchvatů a atak zažila, a tak vím, že není vždy jednoduché tyhle kroky praktikovat. Proto jsem se rozhodla sepsat i pár příkladů, co pomáhá mně a napsat tak i nějaké moje zkušenosti.

U mě ataka většinou přijde docela nečekaně. Myslím si, že danou situaci zvládnu a za 3 vteřiny už sotva dýchám. Projevuje se to u mě špatnými myšlenkami, které jsou následované brekem. Začne mě to ovládat a zrychlí se mi dech.  A v tuhle chvíli už potřebuju pomoct.

Jednou jsem si snažila vyrazit do společnosti mezi lidi. Konkrétně do tanečních, ale samozřejmě jen jako divák. Celou dobu se mi zdálo, že to zvládám docela obstojně. Záchvat ale přišel až po tom, co jsem došla domu a nejspíš ze mě začal „vyprchávat“ všechen stres. Začalo mi to brečením a extrémně rychlým dýcháním. Musela jsem si lehnout, jelikož jsem začala být v křeči. Celý jeden bok jsem měla úplně zaseklý. To mi samozřejmě hodně ztížilo dýchání. Nemohla jsem se zhluboka nadechnout, výdech už byl lepší. Nemohla jsem si ani sednout, no, vlastně skoro vůbec pohnout, jelikož mi křeč způsobovala velikou bolest v boku. Při tomto záchvatu mi pomohla mamka, která se mnou komunikovala, dala mi na čelo studený ručník a dala mi prášek. To je rychlá záchrana. Pilulkám se říká benzodiazepiny- například Xanax. Ten u sebe nosím vždy a je to pro mě rychlá záchrana při hodně špatném stavu. Když křeč ustoupila, mohla jsem se už posadit a napít a záchvat pomalu začal odcházet.

Jiný záchvat mě přepadl venku. To je pro mě ta horší varianta. Byla jsem na jedné akci, kde bylo na můj vkus už hodně lidí. Opět jsem si myslela, že to zvládnu. Ke konci akce se ale ukázalo, že to moc nezvládám. Ataka proběhla jinak, než v předchozím příkladu. Neměla jsem křeč, ale právě naopak- byla jsem naprosto „gumová“ a malátná. Sotva jsem držela hlavu. Bylo mi špatně od žaludku. Opřela jsem se o přítele a podél něj se sesunula a sedla si na zem. On si sedl také, držel mě a komunikoval se mnou. Snažil se mojí mysl zaměstnat něčím jiným. Takže mluvil, mluvil a mluvil. Důležité bylo mě trochu uklidnit a odejít. Tentokrát jsem tak rychle nedýchala, ale bylo mi opravdu hodně na omdlení. Po douškách jsem pila sladkou malinovku a po chvíli už bylo zase líp. Když jsou okolo vás lidi, kteří vás znají, vědí, jak pomoct. Pak jsme se pomalu zvedli a odešli. Né úplně v pohodě, ale už to alespoň šlo.
Nejhorší na tom bylo, že to bylo mezi lidmi. V tu chvíli si uvědomíte, že na vás koukají lidi a myslí si, že jste asi opilí. Přesně tak jsem totiž vypadala,i když jsem už šla z akce pryč. Musí vám to být ale jedno. Musíte myslet na sebe a na to, jak se nejrychleji uklidnit. Lidé si vždycky budou něco myslet. Bohužel né vždy se trefí. Třeba někdo vypadá opile, ale je mu opravdu špatně. Pokud i vy takhle občas přemýšlíte, zkuste si uvědomit, že to může mít i jinou příčinu.
Poslední mě napadá jedna rada. Pokud není záchvat nijak těžký, například jde jen o myšlenky a zrychlené dýchání, zkuste se naladit na dech někoho jiného. To mi hodně pomohlo právě při lehčím záchvatu. Pokud je v okolí někdo blízký, obejměte ho a nalaďte se postupně na jeho dech. Ze zrychleného dýchání se postupně dostanete na jeho, na to klidné.

To jsou moje zkušenosti. Každý si najde způsob, jak se co nejlépe a nejrychleji uklidnit. Je důležité vědět, že ataka je sice nepříjemná věc, ale neohrozí vás na životě. Pokaždé se pomoc najde.
Nejdůležitější je NEPANIKAŘIT. Ataka přijde a zase odejde. A bude líp. 🙂
S láskou, K.

Doporučené články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *