Poslední dobou mívám takový podivný myšlenky. (Jo a zjistila jsem, že spisovný psaní není nic moc pro mě, pardon.)  Jde o to, že si nepřijdu DOST.
Dost dobrá v tom, co chci dělat.
Ani dost dobrá v tom, co už dělám.
Zase se to ve mně klasicky pere. Vím, že všechno chce čas a úsilí a nakonec se i ty největší sny splní. 



Mým přáním pro teď je rozjet instagramový účet a rozšířit povědomí o boji s úzkostí a celkově psychickými problémy. ALE. Tady je právě to ale. Moc to nejde a místama ztrácím motivaci. Jsem já zrovna ta, které to půjde? Bude se to lidem líbit? Jsem vůbec dost dobrá? 
Jsou zas ve mně dvě strany. Jedna cítí motivaci do toho jít a vytrvat a druhá to pomalu vzdává. 
Není to jen tenhle příklad.
Chodím s přítelem do posilovny. Vidím tam jiné holčiny, jak už jim to jde a já se tam plácám. Hlavou mi zas běží, že nejsem dost dobrá oproti nim. Ale sakra! Jsem na začátku. Neříkám, že za půl roku ze mě bude bikini fitness model, ale pokroky budou. 
Musím z hlavy vymazat to DOST.
Prostě jo.
Jsme dost dobrý. Nejen já, ale i ostatní holky, který to trápí. A já vím, že minimálně jedna by se našla.

Jsme dost chytrý.
Dost šikovný.
Dost hubený.
Dost motivovaný.
Dost hezký.

Dosaďte si tam cokoliv chcete. Prostě bojujme s naším druhým nespokojeným já. A udělejme z něj jen to šťastné a spokojené!


S láskou, K.

Doporučené články

3 komentář

  1. Děkuju, že jsi a děláš, co děláš, neskutečně mě to podporuje v mých psychickych potížích ������

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *